Jak se Brusel stal hlavním městem Evropy díky abecedě

Jak se Brusel stal hlavním městem Evropy díky abecedě

Jak se Brusel stal hlavním městem Evropy díky abecedě

3.1.2018

Slovo Brusel dnes v hovorové řeči používáme, jako synonymum pro úředního šimla Evropské unie. Ale jak se vlastně stalo, že tak zajímavé evropské město je tak úzce spojováno s nepopulární evropskou samosprávou?

Proč zrovna Brusel? Může za to abeceda

V roce 1958, ještě nebylo jasné, kde budou všechny hlavní instituce Evropského společenství umístěny. Za to se rozhodlo, že v předsednictví Rady Evropské unie se budou po šesti měsících, střídat členské státy. Vysoký úřad, předchůdce Evropské komise, měl v té době provizorní sídlo v Lucemburku a Parlamentní shromáždění, zárodek Evropského parlamentu, byl umístěn ve francouzském Štrasburku.

Posloupnost předsednictví byla určena abecedním pořadím názvů členských zemí. První na řadě byla tedy Belgie. Takže si Belgičané ještě definitivně neumístěné zázemí pro své šestiměsíční vedení nastěhovali do svého hlavního města — Bruselu. Pronajali si budovy, ubytovali zaměstnance a zajistili hotely pro politiky. I když pak následovalo předsednictví dalších zemí podle abecedy (Deutschland, Francie), nikdo nerozhodl o tom, že by se instituce měly stěhovat jinam. Brusel je tedy od té doby sídlem významných institucí Evropské unie. Dnes tu sídlí Rada Evropské unie, Evropská komise i Rada ministrů.

Brusel se tak stal neoficiálním hlavním městem Evropy. Z pohledu institucí Evropské unie není tento přívlastek úplně přesný. Zdaleka ne všechny významné instituce sídlí Bruselu. Například hlavní část Evropského parlamentu zůstala ve Štrasburku a Evropský soudní dvůr je zase v Lucemburku.

Jak se ze vsi v bažinách stalo centrum evropské administrativy

Většina budov, ve kterých instituce a orgány EU sídlí, se nachází v tzv. Evropské čtvrti, v okolí bruselského Schumannova a Lucemburského náměstí. V době, kdy se instituce stěhovaly do Bruselu, bylo členských států pouze šest, dnes jich je 28. Rozšiřování a výstavba dalších budov je tedy logickým důsledkem rozšiřování Evropské unie. Výstavba Evropské čtvrti však měla, a stále má, mnoho kritiků. Hlavně proto, že poměrně nevzhledné budovy rostou jedna vedle druhé bez zjevného systému.

   

Šedé budovy úřadů v Evropské čtvrti Bruselu. Zdroj obrázku

Ale Brusel to nejsou jen nevzhledné administrativní budovy Evropské unie. Je to město, které bývá označováno jako belgická sestra Paříže.

Podle legendy založil město kolem roku 580 sv. Guegerich. Jméno města je pravděpodobně odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle. V překladu to znamená ves v bažinách. Vzhledem ke svému umístění uprostřed Belgického království se Brusel stal hlavním městem Belgie a ve 14. a 15. dokonce obchodním centrem celé Evropy. Označení „hlavní město Evropy” tedy v těchto historických souvislostech nakonec tak nerelevantní není.

Brusel? Veselé město s komiksy na zdech a čůrajícími sochami

V Bruselu je mnoho zajímavých míst a památek. Asi nejznámější a zároveň nejzvláštnější atrakcí města je čůrající chlapeček. Socha vznikla už na začátku 17. století a má svoji dlouhou historii. Je s ní spojeno několik legend. Nejznámější je ta o vévodovi Godfriedovi II. Brabantském. V roce 1142 ozbrojené oddíly tohoto dvouletého vévody bojovaly proti oddílům Berthoutů, pánů z Grimbergenu. Ozbrojenci dali malého vévodu do košíku, který pověsili na strom. Malý vévoda ze stromu močil na oddíly Berthoutů, kteří nakonec bitvu prohráli.

Soška chlapečka byla několikrát ukradena a zase vrácena. Bronzový chlapeček má na 950 oblečků a oblékat ho může jen k tomu určený ceremoniář. Jeho bohaté garderobě je v Bruselu dokonce věnováno muzeum.

Zdroj obrázku Zdroj obrázku Zdroj obrázku
V Bruselu nečůrá jen chlapeček, ale i holčička a pes.

Od roku 1987 má také sestřičku, která čůrá o pár ulic dále. K čůrající dvojici přibyl v roce 1998 také pes, čůrající svým obvyklým způsobem na patník.

Hlavní město Evropy je však také hlavní město pro fanoušky komiksových příběhů. Fasádu nejednoho bruselského domu zdobí výjevy z různých malovaných příběhů, které mají v Belgii dlouhodobou tradici. Vždyť například šmoulí rodinka či věhlasný reportér Tintin pocházejí z Belgie. Původní záměr obrázků byl upozornit kresbami na žalostný stav bruselských budov. Postupně se však z komiksové cesty mezi domy stala atrakce, na kterou si můžete zakoupit mapu a nevynechat tak jediný obrázek ve městě.

V Bruselu najdete nejen neskutečné množství komiksových rájů, tedy obchodů s komiksy, ale třeba i komiksovou kavárnu, nebo komiksové průvody postav u příležitosti svátku komiksů. Chloubou komiksového města je pak Muzeum komiksů.

   

Tintin je Belgičan, stejně jako taťka Šmoula. Zdroj obrázku

Slovo Brusel ke svému druhému nepopulárnímu významu přišlo vlastně náhodou. Brusel však není jen město plné šedivých budov s úředníky, kteří vymýšlejí různé kvóty, ale také město veselé a zajímavé, kde se lidé dokážou dobře bavit.

 

Přečtěte si také:

Kam zmizela slova hymny a proč je vlajka modrá? Odhalte tajemství oficiálních symbolů Evropské unie

Plánujete projekt a chcete využít finanční zdroje z národních fondů i fondů Evropské unie?

Kontaktujte nás, rádi s vámi probereme vaše možnosti.

 

Napsala Magdaléna Sikorová