Zavřete oči odcházím… Velká Británie se rozloučila s Evropskou unií

Zavřete oči odcházím… Velká Británie se rozloučila s Evropskou unií

Zavřete oči odcházím… Velká Británie se rozloučila s Evropskou unií

3.7.2018

Co všechno její odchod znamená pro Evropskou unii a kdy vlastně skutečně  odejde?

   

Odejít, nebo zůstat, toť otázka

Dne 23. června 2016 se ve Velké Británii uskutečnilo referendum o vystoupení z Evropské unie. Otázka, na kterou Britové odpovídali, zněla: „Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie, nebo by mělo EU opustit?”  a Britové odpovídali: „Odejít”, nebo „zůstat”.

Vyhlášení referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie předcházel v roce 2015 předvolební slib premiéra Davida Camerona Britům, že budou mít možnost říct ne Evropské unii. Ve volbách jeho Konzervativní strana nečekaně zvítězila a získala víc než polovinu křesel. Jednoznačný výsledek voleb premiéra neformálně zavázal k vyhlášení referenda.

Paradoxem bylo, že sám Cameron si vystoupení své země z EU nepřál. Vedl naopak intenzivní kampaň za setrvání v Unii.

Po sečtení hlasů ve všech 382 volebních obvodech bylo ráno 24. června 2016 jasné, že se s konečnou platností pro Brexit vyslovilo celkem 51,9 procenta hlasujících.

   

Británie se při hlasování o odchodu z EU rozdělila na dva tábory. Zdroj obrázku

Chci rozvod!… A co dál?

Velká Británie není úplně první zemí, která se rozhodla odejít z Evropské Unie. Nezávislost na EU si v roce 1982 odhlasovalo i Grónsko. Ostrov ovšem není svrchovanou zemí, jde o dánské teritorium. Británie je tedy prvním suverénním státem, který Unii opustil.

Bezprostřední dopady Brexitu byly jasné hned po ukončení sčítání hlasů. Už 24. června 2016 se britská libra propadla vůči dolaru o více než deset procent, a dostala se na nejnižší úroveň za více než tři desetiletí. Premiér David Cameron hned v devět hodin ráno oznámil před novináři, že ve funkci skončí do říjnové konference Konzervativní strany, a tak se také stalo.

Odejít, ale možná ne navždy

Před odchodem Velké Británie z Evropské unie došlo k mnoha a diskuzím, jaké bude mít rozdělení důsledky pro obě strany. Vzhledem k velmi těsnému výsledku referenda je jasné, že ne všichni Britové jsou s odchodem z Evropské unie spokojeni. Zaznívají i hlasy o obnovení referenda.

Konečný odchod Spojeného království z Evropské unie je naplánován na 29. března 2019.

Argumenty pro odchod, nebo setrvání Velké Británie v EU – infografika.

Přesto, že Británie není členem měnové unie (používá libru), ani není součástí schengenského prostoru (nesdílí otevřené hranice s řadou dalších evropských států), odešla z EU, a rozhodla se tak posílit svou politickou a ekonomickou nezávislost.

Hlavním důvodem odchodu Britů z Evropské unie byla otázka migrace a nenadálé vlny uprchlíků na Britské ostrovy. Hlavními dopady Brexitu jsou však ty ekonomické. Velká Británie musí řešit mnoho problémů své ekonomické situace.

Jak zaplnit díru v rozpočtu?

Také pro rozpočet Evropského společenství znamená odchod Velké Británie velký zásah. V následujících letech to znamená každoroční výpadek možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč).

Evropská unie však hledá možnosti, jak z této situace ven. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger a šéf komise Jean-Claude Juncker začali hovořit o možnosti hledat nové zdroje unijního rozpočtu. Uvedli například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami. Další možností jsou větší příspěvky členských zemí.

Evropský rozpočet bude muset být – pokud bude chtít Unie po odchodu Británie zvládnout všechny své stávající i budoucí priority – vyšší než současné 1 % evropského hrubého domácího produktu. Hovoří se ale o malém navýšení na 1,1 či 1,2 %.

   

Evropská unie musí teď hodně počítat.

Chystaný dlouhodobý evropský rozpočet je nyní připravován na roky 2021 až 2027. Komise říká, že nechce škrtat ve dvou oblastech. V obraně společných hranic a v programu pro studenty Erasmus. Vše ostatní může o peníze přijít, pokud se nenajdou další peníze. 

Peníze do fondů potečou, ale už ne stejně

Struktura fondů Evropské unie je v současné době v přípravě a diskuze o její budoucí podobě právě probíhají.

„Rozpočty nejsou jen otázkou účetnictví – jde v nich o priority a ambice. Představují naši budoucnost v řeči čísel. Nejprve bychom tedy měli hovořit o tom, jakou Evropu si přejeme. Poté musejí členské státy pro tyto ambice nalézt odpovídající prostředky,” prohlásil Juncker. 

Česká republika bude také pravděpodobně muset po roce 2020 zvýšit své každoroční příspěvky do unijního rozpočtu.

   

Peníze do fondů Evropské unie se musí naporcovat jinak než před Brexitem.

Strukturální a investiční fondy EU jsou nyní dostupné všem členským zemím, Komise však zmínila možnost jejich omezení na méně rozvinuté země či regiony.

Podle jednoho ze scénářů by mohla být vyspělejším regionům zastavena podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Toto ukončení podpory by se týkalo Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Irska, Nizozemska, Švédska a řady regionů v Itálii a ve Španělsku. Tedy zatím ne České republiky.

O omezování peněz z fondů mluví státy EU také v souvislosti tím, že se některé země centrální a východní části Unie odmítají podílet na řešení migrační krize.

 

Přečtěte si také:

Kde se rodí evropské dotace?

V nejmenší zemi Evropské unie nenajdete ani jeden les, horu nebo řeku

 

Napsala Magdaléna Sikorová