Evropské peníze pomáhají chytrým domům šetřit energii

Evropské peníze pomáhají chytrým domům šetřit energii

Evropské peníze pomáhají chytrým domům šetřit energii

23.1.2018

Koncept pasivních domů vznikl teprve nedávno. Evropská unie ho v současné době podporuje svými dotacemi. Chcete se připojit a začít šetřit i ve vašem podniku či firmě? Nebuďte pasivní a využijte evropských dotací na energetické úspory budov pro podnikatele. A víte, jaký je rozdíl mezi pasivním a aktivním domem?  

První pasivní dům na světě splňuje energetické normy i po 26 letech

První pasivní dům na světě vznikl teprve v roce 1991. Postavil ho německý stavební fyzik Dr. Wolfgang Feist v Darmstadtu. Šlo o třípatrovou budovu se čtyřmi bytovými jednotkami. Pan Feist se inspiroval nízkoenergetickými domy ve Švédsku, kde již od roku 1980 platily stavební předpisy o úsporách energie. Feistův pasivní dům zdokonaluje koncept nízkoenergetického domu.

   

26 let starý dům do dnes splňuje energetické normy pro pasivní domy. Zdroj obrázku

Dr. Wolfgang Feist byl začátkem 90. let řadou odborníků ze stavebnictví považován za „exota”. Oponenti tvrdili, že jeho alternativní koncepce pasivního domu nebude nikdy fungovat. Opak se stal realitou. Pasivní domy se pomalu stávají standardem stavební výstavby. Dům v Darmstadtu dokonce dodnes splňuje normy a parametry pasivních domů. Současné normy na pasivní dům jsou 15 kWh/m2 a méně. Roční průměr spotřeby energie na topení v prvním pasivním domě na světě byl, a stále je, nižší než 10 kWh/m2.

Přívlastek pasivní je dnes ve stavebnictví používán běžně. Pasivní domy, oproti ostatním budovám, které jsou spíše tepelnými zářiči, spotřebují o 85 až 90 % méně energie. Co ale tento pojem z pohledu energetické zátěže budovy znamená? A jak se liší od nízkoenergetického a aktivního domu?

   

Čím víc věžiček, tím méně úspor. Zdroj obrázku

   

                      Normy, které určují, co je ještě pasivní a co už nulový dům.

I nízkoenergetický dům spotřebuje hodně energie

Chce-li dnes někdo šetřit energii, postaví si nejčastěji nízkoenergetický dům. Na stupnici energeticky úsporných domů je však se svojí úsporou tepelné energie nejníže. Nízkoenergetickým domem ho dělá jeho maximální spotřeba ohraničená 50 kWh na m2 plochy tepelné energie na vytápění i chlazení. Klíčovým prvkem úspory tepla při jeho výstavbě, je izolace fasády, střechy, oken a dveří.

Pasivní dům není líný

O dílek výš na stupnici energetických úspor stojí pasivní dům. Hlavní myšlenkou konceptu pasivních domů je dosáhnout tak nízkých tepelných ztrát, aby se dům obešel bez běžného topení. Jejich roční spotřeba energie na vytápění by měla dosahovat maximálně 15 kWh na m2. Vedle perfektní izolace a větrání rekuperací tu hrají roli i zařízení, která zařídí částečnou energetickou soběstačnost domu, jako jsou například solární panely, kotle na biomasu či tepelná čerpadla.

 

Zdroj informací

Nulový dům není bez spotřeby

Posuneme-li se ještě o příčku výš, dojdeme k tak zvanému nulovému domu. Nulový dům by měl mít roční spotřebu energie jen 5 kWh na m2 a méně, tedy skoro nulovou. Jeho spotřeba energie je zajištěna z obnovitelných zdrojů, nejčastěji ze solárních panelů. Podmínkou energetické soběstačnosti je opět systém větrání s rekuperací a kvalitní izolace.

Aktivní dům není aktivní bez pomocníků

S pojmem aktivní dům se dostáváme od spotřeby energie až k její výrobě. Aktivní dům využívá všech možností moderních technologií pro absolutní soběstačnost. Dokonce umí energii vyrobit. Přebytek pak může dodávat i do veřejné sítě. Předpoklad pro fungování takového domu vytvářejí také podmínky v okolí domu. Tedy možnost využít obnovitelných zdrojů, a to hlavně sluneční energie.  

V České republice už stojí 1 200 pasivních domů

Kolébkou pasivních domů jsou Německo a Rakousko. V Německu bylo už v roce 2008 postaveno asi 12000 pasivních domů a jejich počet se každým rokem zdvojnásobuje. V Rakousku dosahují pasivní domy dnes už 35 % podílu na trhu novostaveb.

 

 

První pasivní administrativní budova ENERGON, postavená v německém Ulmu v roce 2002. Zdroj obrázku

V České republice pasivních domů stále přibývá. Dnes jich tu stojí asi 1 200. Jejich podíl na celkovém počtu novostaveb byl v roce 2016 4,5 %. Také vzhledem k podpoře z evropských fondů je předpoklad, že jich bude nadále přibývat.

Trendem ve výstavbě pasivních budov je zaměření se na velké administrativní budovy výrobní podniky. A příkladem jdou zase Německo a Rakousko, kde množství těchto inteligentních domů stále narůstá. Ale i v České republice jsou firmy, které pro svá sídla budují energeticky úsporné budovy. Prvenství drží dokonce budova ze Severomoravského kraje.

   

První administrativní pasivní budova INTOZA v ČR byla zkolaudována v roce 2010 v Ostravě. Zdroj obrázku

Budoucnost je nulová, také díky podpoře Evropské unie

V roce 2018 budou muset splňovat novostavby nad 1 500 metrů čtverečních takzvaný nulový standard. Stejná pravidla budou platit i pro budovy v majetku veřejných institucí. Od roku 2020 pak bude nový energetický standard platit pro budovy všech velikostí.

Evropská unie přijala dlouhodobou strategii na snížení energetické náročnosti stávajícího fondu komerčních i veřejných budov. Podporuje renovace, které vedou k významnému snížení dodávané energie i konečné energetické spotřeby budovy, a tím k její velmi nízké energetické náročnosti.

Jedním z nich je dotační program — Úspory energie. Chcete významně ušetřit za energie ve vašem podniku? Ještě do 30. dubna 2018 můžete žádat evropské peníze na úspory energií budov.

Dotace na snížení energetické náročnosti a zvýšení energetické efektivity budov malých, středních i velkých podniků

 
  • Kdo může žádat

    Velikost podniku

    malý, střední i velký podnik

    Obor podnikání

    zpracovatelský průmysl, technologie, stavebnictví, energetika, obchod a služby, těžba a dobývání, zdravotnictví, zemědělství, rybářství a lesnictví, jiné

  • Kolik dostanete

    dotace min. 500 tis. Kč, max. 400 mil. Kč

    míra podpory 30–50 % způsobilých výdajů

  • Na co se dotace vztahuje:

    modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla

    zavádění a modernizace systémů měření a regulace

    modernizace a rekonstrukce stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu

    zateplení, výměna a renovace otvorových výplní, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla

    modernizace soustav osvětlení budov a průmyslových areálů

    využití odpadní energie ve výrobních procesech

    snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů

    instalace obnovitelných zdrojů energie pro vlastní spotřebu podniku

    instalace akumulace elektrické energie

  • Kdy je možné žádat

    od 1. 11. 2017 do 30. 4. 2018

  • Z jakého programu

    Dotační program: Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020

    Oblast podpory: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin

 

 

Využijte příležitosti a ozvěte se nám, rádi s vámi probereme vaše možnosti.

Přečtěte si také:

Život bez odpadů, výzva pro řadu zemí i měst. Připojte se, a investujte s pomocí Evropské unie do technologií na zpracování odpadů

Investujte do nových technologií jako Tomáš Baťa. Dnes s pomocí evropských peněz

 

Napsala Magdaléna Sikorová